Já a erotické romány

Vždycky jsem si myslela, že já a erotické romány, to prostě nejde dohromady.  Moje první zkušenost s nimi byla dost otřesná - ano Fifty shades. Kniha pro mě byla tak strašná, že po 100 stránkách jsem ji prostě hodila do kouta a odmítla ji nadále číst. (Bylo to asi na gymplu.) Připadala jsem si fakt divná, protože všechny holky v mém okolí příběh Any a Christiana naprosto milovaly. Říkala jsem si, jestli je semnou něco špatně, když mi to přišlo oplzlé, nechutné a prostě celkově zvrácené. 

Když pak přišel do kin film, myslela jsem, že už mě nic nepřekvapí. Bohužel jsem se zmýlila. Celou dobu jsem se tomu nepokrytě smála a přišlo mi to celé absurdní a prostě hrozné. 

Dala jsem tedy erotickým románům vale.

A pak přišlo setkání číslo dva a tři. První bylo After. Kniha, která opět obletěla svět a hrdinové Hardin a Tessa, které všichni absolutně zbožňovali. No a já? Knihu jsem nedokázala číst. Přišlo mi to snad ještě stupidnější než Odstíny, trapnější než všechno, co jsem doposud četla. A o filmech radši ani nemluvím. Za mě hodně velký špatný. 

Třetí setkání byl další filmový hit polské autorky - 365 dní. A teda, tohle byl vrchol bizáru. Italský mafián unese Polku, která se mu líbí a donutí jí s nim žít 365 dní. Jako vážně? Která holka by to vydržela a opravdu s ním zůstala? Na jednu stranu, hlavní herec Michele Morrone, je kus, to si nebudeme lhát. Ale jinak? Hrůza, děs, příšernost! Na tohle jsem se ani nedokázala dívat! A to, že já toho zvládnu hodně. Hlavní hrdinka je na pěst, příběh je o ničem a sexuální scény? Uf, ne díky. Ženská, která se zamiluje do svého věznitele musí být nutně padlá na hlavu. No, alespoň ten konec mě potěšil. Ano, vím. Jsem fakt padlá na hlavu. 

A poslední vrchol bizárku přišel v podobě této knihy - Růže. V anotaci a upoutávkách vám slibují krásnou erotiku od hvězdné autorky. 

Já vám teda nevím, ale hvězdnou autorku si představuji jinak. Postelové scény byly často tak za hranou, že než, aby se mi líbily, dělalo se mi z nich nevolno. Hlavní hrdinové byli absolutně příšerní. Zápletka byla odhadnutelná zhruba od poloviny knihy a to nemluvím o tom, jak moc zvrácené to všechno prostě bylo. 

A to nejhorší na téhle knize? To, jak byla vulgární, jak dialogy nedávaly smysl, takže budily dojem, že jsou pouze vycpávkou mezi postelovými scénami (což fakt skutečně byly) a celkově byla kniha hrozně moc laciná. 

Takže ne, díky. 

Po této zkušenosti nemám už sebemenší chuť pouštět se do dalšího erotického románu. Jsem prostě příliš skeptická vůči tomuto žánru. 

Doma na mě však čeká kniha Příliv od skvělé a talentované Lucie Schánělové, která svou knihu vydala přes nakladatelství Pointa. Zatím jsem pár stránek četla a přišlo mi to dobré. Tak uvidíme. 

Šetřím si to na prázdniny, abych se tomu mohla věnovat naplno. 

A co vy a erotické romány? Kvitujete je? Milujete je? Nenávidíte je? 

Vaše Raven.